V prvé řadě bych chtěl říct, že GoT je pro mě stále jedním z nejoblíbenějších seriálů. Zároveň se nemůžu zbavit pocitu, že je od chvíle, kdy tvůrci ztratili možnost inspirovat se knižní předlohou, scénáristicky výrazně slabší. A epizoda Death Is the Enemy tomu bohužel nasadila korunu. Následující řádky tak budou především o tom, co všechno mě na čerstvě leaknutém dílu sralo.
Pominu fakt, že dát dohromady Suicide squad a vypravit se za zeď čapnout jednoho nemrtvého, je prostě pičovina a budu se soustředit na větší faily. Hned takhle z kraje si ale říkám, jestli by to naši hrdinové neměli lepší, kdyby se na svou výpravu vydali na koních. Gendry by pak alespoň nemusel běžet zpátky maraton. No nic.
Další do očí bijící nesmyslností bylo uvažování Jonovy crew. Chlapci vsadili všechno na jednu kartu a uvězněni na "ostrůvku" se rozhodli čekat na zázrak, respektive na včasný přílet draků. Škoda, že jim nedošlo, že by mohli nějaký čas získat rozbíjením ledu okolo sebe. Ohařovi to později celkem šlo.
Mimochodem, pamatujete si na scénu, kdy už to vypadalo, že Tormund zahučí pod ledem? Ve starších sériích bylo zvykem, že už je v podobných situacích na 90% po vás. Martin se s tím nesral a posílal na smrt jednoho hlavního hrdinu za druhým. Poslední dobou už se ale tahle nevyzpytatelnost Hry o trůny úplně vytratila. Když je nejhůř, objeví se na poslední chvíli někdo, kdo vám vždy podá pomocnou ruku. Někdo, kdo vás statečným skokem z koně svrhne do vody, když se vás zrovna chystá uškvařit drak. Někdo, kdo vás ve správnou chvíli zachrání se svou armádou a pomůže vám vyhrát Bitvu bastardů. Nebo vám prostě jen někdo, kdo je váš dávno mrtvý strýček, dá svého koně a na místo vás se sebevražedně vrhne do náruče hladových walkerů (RIP Benjen). Právě tohle je to, čím se GoT dlouhou dobu lišil od jiných seriálů, kde zvládlo předem vytušit děj i dítě s downovým syndromem.
Kapitola sama pro sebe je uvažování Nočního krále. Týpek má pár desítek metrů od sebe statického draka s nákladem všech jeho nepřátel. Přesto všechno se raději rozhodne hodit oštěp po letícím Viserysovi. Ach jo... O tom, proč se náš bastard, který vlastně není bastard, rozhodl za každou cenu zabít pár řadových walkerů, než aby raději nasedl na Drogona a zmizel spolu s ostatními, se snad ani rozepisovat nebudu.
Mezi další srandy tohohle dílu pak bych zařadil i nesmyslně vyhrocený spor sester Starkových a hodně by mě zajímalo i to, kde vzala armáda Nočního krále řetězy, kterými v závěru dílu tahala z vody draka. Navíc proč to NK neudělal jako v bitvě u Tvrdodomova, kdy jen pozvedl ruce k nebesům a vzkřísil tím tisíce padlých vojáků?