Text widget

22. května 2016

Lovestory 11.22.63 aneb milion vyšuměných teorií

Tak konečně jsem se rozhodla to sepsat. Dá se říct, že stejnou měrou, jakou jsem byla na začátku nadšená, jsem na konci bulela. Ale to jenom v rámci mých citů, ty byly vyždímaný. Hlava bohužel v průběhu trochu vychladla.


Samozřejmě se musím hned na začátek vyjádřit k Francovi. Zvládl to dobře! On je podle mě dobrej herec, jen si na něj, jako na celek, musí člověk v jakýkoli vážný věci zvyknout. Zprvu mi jeho smutný, vylekaný, udivený pohledy připadaly jako by byl zhulenej. Jednou z trávy, po druhý z haše, jindy z těžkýho podlampovýho skanku. Naštěstí mě ale tenhle pocit za chvilku přešel a jelikož ani sám Franco za dobu mýho sledování seriálu svůj nově nabytej vážnej profil nenarušil ani nějakým úchylným příspěvkem na FB, vydržela jsem ho pak brát vážně až do konce.

Než se vrhnu k pošpinění týhle lovestory, tak ještě chci zmínit kulisy. Ty vole, ty káry a ty hadry!! Ty městečka a obchůdky a barvičky! Krásný. By mě zajímalo, jestli to takhle naleštěný bylo všechno i tenkrát. Ale věřím, že barvy byly všude. Moc hezky se na to koukalo.

No ale. No ale ten konec. Zprvu jsem měla radost, že je seriál na dnešní poměry docela krátkej, "jenom" 8x70, dalo se to shlídnout na týden. Pak jsem ale chtěla víc! Tvůrci na začátku totiž vytáhli obří téma - zabití Kenedyho, udělal to Oswald? A nebyl tam náhodou další střelec? Nebo dokonce ještě jeden? Jaký prsty v tom měla FBI a KGB?

Pak přišlo druhý obří téma a fakt skvělej nápad - minulost se snaží člověku z budoucnosti zabránit ve svojí změně. Jak se vůbec člověk z budoucnosti může naučit žít ve starým světe, kterej plyne nejlíp bez něj? Co se stane, když se zamiluje, když se mu podaří minulost změnit?

Boží nápady, který se daly dobře propojit. A hlavně víc a líp rozvinout. Těšila jsem se na konec, byla jsem zvědavá, jakou z těch teorií o smrti Kenedyho tvůrci na konec zvolí. Bavilo mě, jak se tady zjevovala minulost. Brala jsem celou dobu i to, že se seriál točil jenom kolem teorie s Oswaldem. Daniel Weber mě totiž jako Lee Harwey pěkně tahal za vlasy, jak měl furt narovnaný záda, marxista zblázněnej. Doufala jsem, že mě na konci dalším střelcem nebo novou teorií tvůrci překvapí. Jenom z mála procent jsem se bála že ne.


No a ono ne. Seriál úplně zapomněl na všechny ostatní teorie a další možnosti. Mohli si i vymyslet svoje věci! Ale neudělali nic. Líně z toho udělali trochu drsnější lovestory. A proto ten Franco žejo. Vždyť on se na románky, krasavec, hodí jak prase. Podle mě ale měl potenciál na to zvládnout mnohem větší rozsah, trochu rozvinutější příběh, jiný emoce než lásku a všechno to brečení okolo. Škoda, škoda.

Každopádně mě seriál naučil trocha té historje. A musím říct, že i ta lovestory byla pěkná! Takže doporučuju, jako holkám, tak klukům. Je to ale škoda, protože to kdyby někdo příběhově vyhrotil ještě víc, tak se to může rovnat Breaking Bad, House of Cards, Game of Thrones. Takhle to jen zapadne do veřejnýho podvědomí jako dobré dílko, Franco si odškrtne další kolonku v jeho nekonečným listu každoročních rolí a za chvíli o tom nikdo nepromluví.

PS: Tleskám tomu starýmu chlápkovi, co zahrál Harryho Dunninga. Z něho mi teda běžel mráz po zádech. Jeho monolog je hned v prvním záběru úplně prvního dílu, aspoň to si dejte.

Žádné komentáře:

Okomentovat