Person of Interest: Seriálovými nadšenci neprávem opomíjený kousek

Už je to docela dlouho, co seriál Person of Interest, startoval na televizních obrazovkách. Psal se rok 2011, kdy CBS začala vysílat seriál podle scénáře Jonathana Nolana (ano, bratr velkého Christophera), který reflektoval americkou posedlost a strach ze všeobecného sledování a špionáže. V něm jsme se seznámili s tajemstvími obestřeným hackerem a miliardářem Haroldem. Dozvěděli jsme, že pro vládu USA vyvinul program, který dokáže analyzovat nepřeberné množství dat a vytipovávat teroristické útoky dřív, než se stanou. Program byl tak komplexní, že kromě velkých zorganizovaných akcích, dokázal odhalit také násilné zločiny, které se měly stát obyčejným lidem - jednotlivcům. Harold se od vlády odvrátil a do svého programu, kterému prozaicky říká pouze Machine (Stroj), si nechal zadní vrátka, díky kterým je schopen tyto lidi vysledovat.

Bohužel to není tak snadné. Stroj předá pouze číslo sociálního zabezpečení (v USA něco jako rodné číslo) a zároveň není nikdy jisté, zdali Strojem označený jedinec je v ohrožení, nebo hodlá spáchat zločin. Proto Harold potřebuje pomoc. Parťáka najde ve zkrachovalém bývalém vládním agentovi Johnu Reesovi. Vytáhne ho doslova ze dna, protože John už se nějaký pátek protlouká životem ze dne na den, a tak nakonec Haroldovi nedělá velký problém ho přesvědčit, že jeho mise má smysl. Vzniká tak duo diametrálně odlišných strážců, kdy jeden je v roli pověstného mozku operace a druhý přináší do hry svaly.

Aby zápletka byla kompletní, tak samozřejmě po čase samozvaného strážcovství, kdy na ulici přibývá zpacifikovaných gangsterů a násilníků, se John s Haroldem dostávají do hledáčku policie. Nejdříve jako těžko uvěřitelná pověst, později jako reálný element, který ač bezpečnostním složkám v ledasčem pomáhá, tancuje nejednou za hranou zákona.

Jak napovídá nadpis, většinu seriálových závisláků tenhle seriál míjí, včetně ostatních maniaků. Do Čech ho už přivedla Nova, která ho vysílá na Fandovi pod ne příliš lákavým názvem Lovci zločinců. Přesto si troufnu tvrdit, že vy, co ho obcházíte nebo jste o něm ani neslyšeli, nevíte, o co přicházíte. Příběh má spád, natočený je velmi kvalitně včetně používání neotřelých vyprávěcích technik -  z velké části se příběh rozvíjí z retrospektivy, vnímání světa skrze stroj - a navíc to má skvělou a zapamatovatelnou hudbu, které vévodí ústřední naléhává smyčcová melodie. V hlavní roli se představil Michael Emmerson (Benjamin Linus z Lost), který se na postavu morálního a zásadového génia perfektně hodí a Johnova role byla podle mě Jimu Caviezelovi napsána přímo na tělo. Jeho málomluvný, spíše šeptající týpek v obleku, který si á la Jason Bourne umí poradit v každé situaci, patří mezi mé nejoblíbenější seriálové postavy.

Z toho, co jsem četl se spousta lidí nepřenesla přes první sérii, která byla víceméně ještě hodně epizodně rozdělená = 1 díl, 1 případ, šmitec, kontinuita jen načrtnuta, a v mnoha ohledech si zahrávala se spoustou klišé. Přesto se už tehdy jednalo o povedený základ, který nicméně začal dozrávat až v sérii druhé a svého vrcholu dosáhl ve třetí. Person of Interest je výjimečnou ukázkou seriálu, který se postupem času velmi zlepšoval. Třetí série ve své vypjatosti snese podle mě i to nejpřísnější hodnocení.

Radost z tohoto seriálu mi nekazí ani fakt, že čtvrtá série, i přes nadstandardní formální provedení, začala děj trochu překombinovávat. Soudní lidé ve vedení televize si to totiž uvědomili (a klesající sledovanost se jim taky nelíbila), a tak rozhodli, že celé tohle dobrodružství zakončí zkrácená pátá řada. Nezbývá než doufat, že John s Haroldem a dalšími hrdiny, kteří se do jejich dobrodružství zapletli, se rozloučí ve velkém stylu. Zaslouží si to, stejně jako si zaslouží vaší pozornost.